Jak pěstovat celer

Miřík vonný neboli celer pochází z jižní Evropy. U nás se nejvíce pěstuje celer bulvový, pak také řapíkatý a listový. A protože je celer velice zdravý, v dnešním článku vám řekneme, jak pěstovat celer.

Základní podmínky pěstování celeru

Pro všechny druhy celeru platí, aby se s výsevem semínek začalo již v únoru, nejpozději v březnu. Je tomu tak proto, že mají dlouhou vegetační dobu. Semínka začínají klíčit po 2 – 3 týdnech, a to při teplotě 15 – 20°C. Po vzejíti je dobré sazeničky rozsázet a nechat je, aby zesílily. Taktéž sazenicím zkraťte kořeny o třetinu.

Vhodná doba pro výsadbu sazenic do záhonu je minimálně po zmrzlých mužích, tedy zhruba v polovině května. Celer je totiž velice choulostivý na mráz. Sazenice by neměly být celé utopené v zemi, neboť by se vám nevytvořila pěkná bulva. Rozestupy v řádku jsou pro každý druh jiné, bulvový celer potřebuje rozestupy 50 x 50 cm a listový celer 35 x 40 cm. Řapíkatý celer potřebuje už menší rozestupy, zato se sází do 20 cm hlubokých brázd.

Co obnáší pěstování celeru

Miřík je náročný na živiny a také na obsah vápna v půdě. Proto již během vegetace přihnojujte hnojivy pro kořenovou zeleninu. Mimo jiné celer potřebuje dostatek vláhy. Každý druh celeru potřebuje jiný druh půdy, bulvový celer si nejvíce libuje v hlinitých a humozních půdách, hlinitopisčitá půda vyhovuje zase řapíkatému a listovému celeru. 

Sázení celeru po kořenových zeleninách se nedoporučuje, vhodnou předplodinou jsou ovšem luskoviny. Celer bulvový je dobré pravidelně okopávat.

Sklízet se může přibližně 200 dní po výsadbě, hlavně před prvními mrazíky. Menší bulvy ovšem můžete sklízet již v červenci. Bulvy můžete uchovávat ve sklepě v písku či jich pár zasadit a dát je někde na světlo, pak můžete sklízet čerstvou nať třeba celou zimu.

Účinky celeru na lidský organismus

Celer nepatří jen mezi oblíbenou kořenovou zeleninu, ale je znám také jako pánské afrodiziakum, které zároveň zlepšuje jejich sexuální funkci. Čerstvá vylisovaná šťáva z celeru pro změnu léčí dnu a revmatismus.

Podobné příspěvky

  • Jak a kdy stříhat venkovní ibišky

    Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) neboli venkovní ibišek patří mezi neatraktivnější okrasné dřeviny, kterým s u nás daří. Roste vzpřímeně a poměrně pomalu do konečné výšky cca 2 – 3 m. Existuje mnoho odrůd v různých barevných variantách, kromě původního fialového se setkáme s květy v kombinacích s růžovou, červenou i modrou, je také syrský ibišek s bílými květy. Ať už…

  • Jak používat dusíkaté vápno

    Dusíkaté vápno je důležitým pomocníkem každého zahrádkáře. Vzhledem k tomu, že je dusíkaté vápno vyráběno z přírodních surovin, jako je vápenec uhlí a vzdušný dusík, má velice příznivý vliv na zlepšení kvality půdy, které navíc dodává dvě důležité živiny, a to vápník a dusík. Proto se dnes podíváme, jak je možné dusíkaté vápno použít v…

  • Jak správně pěstovat česnek

    Česnek je nepostradatelnou surovinou české, ale i většiny zahraničních kuchyní. Bohužel se dnes na trhu nachází několik druhů česneků, z nichž některé česnek připomínají pouze vzhledem. O charakteristické chuti a vůni si bohužel můžeme  mnohdy nechat jen zdát. Není proto nad to, když si chuťově výraznější český česnek vypěstujeme sami doma. Nevíte, jak na to?…

  • Jak vyrobit plašič ptáků

    Ptáci na našich zahrádkách jsou sice do jisté míry užiteční, protože se živí larvami jiných škůdců, v období dozrávání úrody jsou ale návštěva nevítaná. Hodně o tom ví převážně sadaři a vinaři, na vinice a ovocné stromy se totiž ptáci v období dozrávání snášejí v houfech. Není možné ubránit se útokům všech ptáků, na spoustu z nich ale můžou…

  • Jak vyštipovat rajčata

    Pokud pěstujete keříková rajčata, nemusíte se tím zabývat, u tyčkových odrůd ovšem nesmíme podcenit jednu důležitou činnost: v době, kdy tyčková rajčata rostou, je velmi potřebné vyštipovat zálistky. Tyčkové odrůdy se pěstují převážně ve sklenících či foliovnících a rostou i v době, kdy nasadily květy. Keříčkové odrůdy, které pěstujeme volně na zahradě nebo v nádobách…