Stříhání a postřik ovocných stromků

Přidal janapk, dne 20. 05. 2016, 0x

Není nad ovoce z vlastní zahrádky. I proto se vracíme k pěstování ovocných stromků. Radost z úrody vlastních broskví, nebo chuť letního jablka utrženého přímo ze stromu, nám bohatě vynahradí nezbytnou péči, kterou svým stromům musíme věnovat.

Se zastřiháváním a prořezáváním dřevin začínáme hned v prvním roce, kdy začínáme utvářet korunu.

Stříhání ovocných stromků na jaře

Řez po výsadbě k založení koruny provádíme koncem března. Ponecháváme 3 – 5 postranních výhonů, které zastřihneme na třetí až čtvrtý vnější pupen. Základní výhon, to je pokračování kmínku, zastřihneme asi 20 cm nad postraní větve. Tam, kde základní výhon chybí, zakládáme kotlovou korunu jen z postranních větví.

V následujících pěti letech provádíme na jaře řez výchovný. Tím vytváříme kostru a další patra koruny. Dbáme na to, aby větve měly odklon od kmínku asi 60°. V dalších letech, kdy už máme korunu zformovanou a strom už dosáhl plné plodnosti, provádíme na jaře už jen řez udržovací, kdy odstraňujeme větve vadné a takové, které korunu už zbytečně zahušťují. U jádrovin tento řez na jaře provádíme jako hlavní, v létě pak už jen prosvětlíme korunu. U ostatních stromků, kde hlavní řez provádíme v létě, jde o řez doplňkový, protože oslabuje nasazení květů.

Další řez následuje v létě po sklizení úrody.

Postřik ovocných stromků na jaře

Postřik stromků provedeme co nejdříve na jaře, hned jak venkovní teplota dosáhne aspoň 10 °C. Aby byl postřik účinný, vybereme si den, kdy je bezvětří a neprší. Jen tak postřik ulpí na stromech, kde ho potřebujeme, a stihne zaschnout.

Použijeme Oleoekol, Kuprikol, Frutapon nebo Aliekol. Tento postřik hubí většinu živočišných škůdců, kteří přezimovali pod kůrou stromů, hlavně vajíčka mšic, svilušky a štítenky, meru jabloňovou nebo píďalky. Zbavíme se také puklice a vrtule švestkové, postřikem ochráníme i před červivostí odrůdy třešní. Proto důkladně postříkáme i kmen, kde je kůry nejvíce.

Další postřik provedeme po odkvětu. Provádí se proti strupovitosti, padlí, skvrnitosti listů, květopasům, pilatkám, obalečům, mšici a vrtuli třešňové. Použijeme postřiky jako Calypso, Champion nebo Talsar.

V době, kdy má strom plody asi ve velikosti nehtu, provedeme ještě třetí postřik.

Broskve bychom měli stříkat na podzim po opadání listů proti kadeřavosti. Přesto ale postřik brzy na jaře zopakujeme nejpozději v době, kdy se začnou nalévat pupeny. Použijeme měďnatý postřik Kuprikol nebo Cuproxat, případně Sulku, která je na bázi síry.

Nezapomeneme ošetřit taky rané odrůdy meruněk proti moniliovému odumírání květů a výhonů. Nejvíc ohroženy bývají v chladném a deštivém jaru, proto je potřeba stříkat již na počátku květu (druhý postřik při odkvétání).

Rada: konkrétní přípravek volíme podle druhu stromu a pravděpodobným škůdcům a nemocem, které ho ohrožují.