Jak a kdy stříhat broskev

Přidal janapk, dne 21. 05. 2016, 0x

Stromky broskvoní začínáme řezat hned po výsadbě, kterou u nich provádíme vždy na jaře. Jarní řez provádíme poměrně pozdě oproti jiným ovocným stromům, nejlépe až po odeznění mrazů. Tou dobou už jim raší pupeny, starší stromky již začínají kvést. První řez po vysazení upravuje korunu, proto kosterní větve zkrátíme na 3 – 5 pupenů. V následujících letech pak roční přírůstky zkrátíme asi o třetinu až polovinu.

Letní řez provádíme u broskvoní v srpnu po sklizni plodů. Upravujeme délku letorostů asi o čtvrtinu. Tím zlepšíme nasazení květních pupenů ve spodní části a zároveň i celkové vyzrávání dřeva.

Ve druhém roce pak formujeme korunu: zapěstujeme rozdvojení kosterních větví na počet asi 6 – 8 větví. Také odstraníme všechny větve směřující dovnitř koruny.

Pro broskvoně je vhodnější „kotlovitá“ koruna, to je koruna bez hlavního výhonu (terminál), což je budoucí kmínek. Proto ponecháváme jen kosterní výhony, vhodně rozestoupené (10 – 15 cm od sebe) a seříznuté v jedné rovině. Dodržujeme zásadu, že poslední pupen musí vždy směřovat ven z koruny.

Jak řezat broskev

U broskvoní rozeznáváme dva druhy řezů a zahrádkáři jsou rozděleni na dva tábory, které preferují jeden z nich. Nelze jasně stanovit, který řez je vhodnější.

Krátký řez je u nás obvyklejší s delší tradicí. Jedná se o seříznutí plodného výhonu na 7 – 10 květních pupenů a ponechání náhradního kratšího čípku se 2 -3 pupeny. Z něj se v dalším roce stává plodná větev, tu odplozenou odstraníme. Tento postup každý rok opakujeme.

Dlouhý řez (americký) je jednodušší, proto si i u nás našel své zastánce. Vychází z principu nezasahovat do koruny, plodné výhony nezkracovat a ponechat je v přirozené délce. Ty se pod vahou plodů ohnou a tím vyvolají tvorbu nových výhonů nad ohnutým výhonem. Odplozený výhon se na jaře odstraní a ponechá se nový kvalitní. Takto postupujeme několik let, pak přistoupíme ke zmlazení broskvoně řezem na vhodný výhon poblíž hlavní větve.